|
DM /
Principy datového modelováníTutoriál informaèní analýzy | Entity a vztahy mezi nimi >  Pøi návrhu databáze musíme postupovat uvá¾livì. Je to proto, ¾e data nejsou do databáze ukládána jednoúèelovì, ale mají být zdrojem pro v¹emo¾né budoucí informaèní potøeby spojené s danou èástí reality, tj. s danou aplikaèní oblastí. V první fázi tedy mapujeme, jaké informace jsou nebo budou o dané èásti reality dostupné, a zajímavé. Vytváøíme jakousi mapu informací dané oblasti zájmu; této mapì se øíká konceptuální schéma nebo konceptuální datový model. V této fázi je tøeba si uvìdomovat, ¾e úkolem je zjistit co v dané realitì existuje nebo má být dostupné, a ne jaká opatøení v zamý¹leném informaèním systému pro tuto oblast zájmu následnì zavedeme. Konstrukce databázových struktur a návrh dal¹ích technologií pøijde pozdìji. Tento odklad rozhodnutí má své dobré dùvody. Mo¾ností, jak realizovat ukládání dat pro dané úèely, mù¾e být více, a uspìchanou volbou mù¾eme ztratit lep¹í pøíle¾itost. Navíc rozdìlení èinnosti na analýzu zadání a návrh øe¹ení umo¾òuje pro ka¾dou z tìchto èinností vyu¾ít to nejlep¹í, co máme, a do toho patøí i schopnosti èlenù realizaèního týmu. Pokud se analytik soustøedí jen na pojmy a sdìlení, kterým u¾ivatelé v dané vìcné oblasti skuteènì rozumìjí, mù¾e ovìøovat správnost svého modelu konzultací s nimi, tìmi, kdo danou vìcnou problematiku dobøe znají. Zde je namístì upøesnit, jaký ¾e to model vlastnì analytik dìlá: jedná se o model informací dostupných v dané problematice, nìkteøí analytici mu øíkají také infomodel. Tedy nikoli to, jak to je, ale co o tom vìdí nebo chtìjí vìdìt ti, kdo budou informaèní systém u¾ívat. Tento na první pohled jemný rozdíl je v nìkterých pøípadech podstatný. (Napøíklad aèkoli ka¾dý èlovìk má nìjakého biologického otce, ne u ka¾dého je otec znám.) Dùle¾ité je zachovat vìrnost skuteènosti, tedy nepøizpùsobovat obraz potøebám momentálního implementaèního zámìru. To proto, ¾e databáze má slou¾it i budoucím potøebám, o kterých teï nic nevíme, neumíme si je pøedstavit, nebo je prostì jen ignorujeme, proto¾e dnes jsou mimo "zadání". Ale nové po¾adavky pøicházejí, podle potøeb u¾ivatelù, a pokud by byla databáze navr¾ena podle úèelovì pokøivených pøedstav poplatných okolnostem vzniku, nové po¾adavky by také nemusely být splnitelné. Kvùli dìlbì práce mezi analytiky, mezi tìmi, kdo navrhují databázové struktury, a mezi programátory, kteøí budou do tìchto struktur ukládat data a z nich data èíst, je tøeba dodr¾et je¹tì jednu zásadu: v konceptuálním modelu má být v¹e, co je nebo bude podstatné pro kohokoli z èlenù realizaèního týmu. Nikdo z nich nemá mít potøebu domý¹let si nìco, co by mu v konceptuálím modelu chybìlo, a v¹echno v nìm má být vyjádøeno jednoznaènì. Konceptuální model má být
Zdokumentovaný konceptuální model slou¾í
|