|
DM /
Principy datového modelováníTutoriál informační analýzy | Entity a vztahy mezi nimi >  Při návrhu databáze musíme postupovat uvážlivě. Je to proto, že data nejsou do databáze ukládána jednoúčelově, ale mají být zdrojem pro všemožné budoucí informační potřeby spojené s danou částí reality, tj. s danou aplikační oblastí. V první fázi tedy mapujeme, jaké informace jsou nebo budou o dané části reality dostupné, a zajímavé. Vytváříme jakousi mapu informací dané oblasti zájmu; této mapě se říká konceptuální schéma nebo konceptuální datový model. V této fázi je třeba si uvědomovat, že úkolem je zjistit co v dané realitě existuje nebo má být dostupné, a ne jaká opatření v zamýšleném informačním systému pro tuto oblast zájmu následně zavedeme. Konstrukce databázových struktur a návrh dalších technologií přijde později. Tento odklad rozhodnutí má své dobré důvody. Možností, jak realizovat ukládání dat pro dané účely, může být více, a uspěchanou volbou můžeme ztratit lepší příležitost. Navíc rozdělení činnosti na analýzu zadání a návrh řešení umožňuje pro každou z těchto činností využít to nejlepší, co máme, a do toho patří i schopnosti členů realizačního týmu. Pokud se analytik soustředí jen na pojmy a sdělení, kterým uživatelé v dané věcné oblasti skutečně rozumějí, může ověřovat správnost svého modelu konzultací s nimi, těmi, kdo danou věcnou problematiku dobře znají. Zde je namístě upřesnit, jaký že to model vlastně analytik dělá: jedná se o model informací dostupných v dané problematice, někteří analytici mu říkají také infomodel. Tedy nikoli to, jak to je, ale co o tom vědí nebo chtějí vědět ti, kdo budou informační systém užívat. Tento na první pohled jemný rozdíl je v některých případech podstatný. (Například ačkoli každý člověk má nějakého biologického otce, ne u každého je otec znám.) Důležité je zachovat věrnost skutečnosti, tedy nepřizpůsobovat obraz potřebám momentálního implementačního záměru. To proto, že databáze má sloužit i budoucím potřebám, o kterých teď nic nevíme, neumíme si je představit, nebo je prostě jen ignorujeme, protože dnes jsou mimo "zadání". Ale nové požadavky přicházejí, podle potřeb uživatelů, a pokud by byla databáze navržena podle účelově pokřivených představ poplatných okolnostem vzniku, nové požadavky by také nemusely být splnitelné. Kvůli dělbě práce mezi analytiky, mezi těmi, kdo navrhují databázové struktury, a mezi programátory, kteří budou do těchto struktur ukládat data a z nich data číst, je třeba dodržet ještě jednu zásadu: v konceptuálním modelu má být vše, co je nebo bude podstatné pro kohokoli z členů realizačního týmu. Nikdo z nich nemá mít potřebu domýšlet si něco, co by mu v konceptuálím modelu chybělo, a všechno v něm má být vyjádřeno jednoznačně. Konceptuální model má být
Zdokumentovaný konceptuální model slouží
|