Krokodýlovy databáze | DM / Role ve vztahu

< Vztahy mezi objekty | Tutoriál informaèní analýzy | Pravidla o struktuøe informací >

Pøi zkou¹ení hraje uèitel roli zkou¹ejícího a student roli zkou¹eného.
V hierarchickém typu vztahu hrají nìkteré prvky roli nadøízených pro jiné prvky.
Ve skupinì lidí mu¾e jeden z nich hrát roli vedoucího této skupiny.

Pro vyjádøení obsahu vztahu nìkdy staèí pojmenování jedné z rolí:

Vyjádøit, ¾e jde o vztah SKUPINY k jejímu vedoucímu, lze dostateènì dobøe pojmenováním role "vedoucí" v tomto vztahu.

V jiných pøípadech je pojmenování nìjaké role dokonce nezbytné:

Vlevo: Ve vztahu nadøízenosti obì role hrají entity stejného typu . Vpravo: Abychom vyjádøili, co je podøízený prvek a co nadøízený, je tøeba alespoò jednu roli pojmenovat. (Aèkoli ze znalosti, ¾e nadøízený prvek nìjakého prvku mù¾e být nejvý¹e jeden, bychom oba konce od sebe rozeznali, nemù¾eme tuto znalost pøedpokládat. Úèel konceptuálního modelu je právì takové znalosti o realitì vyjádøit.)

V pøedchozích pøíkladech se ukázalo, ¾e pro vyjádøení podstaty vztahu mnohdy staèí pojmenovat nìkterou z rolí. Obecnì máme mo¾nost pojmenovat vztah i jednotlivé role:

Tímto modelem vyjádøený typ vztahu je velmi zvlá¹tní – pøedpokládá, ¾e jeden student je jedním uèitelem z jednoho pøedmìtu zkou¹en jen jednou. Ve skuteènosti v¹ak sledujeme buï poslední zkou¹ení, a pak máme binární vztah mezi STUDENTEM a PØEDMÌTEM, který musí být objektivizován (tj. musí být modelována vazební entita) proto, abychom mohli zahrnout i vztah k UÈITELI, nebo sledujeme celou historii zkou¹ení. Druhou z tìchto mo¾ností zachycuje následující model:

Pov¹imnìte, ¾e datum je souèástí identifikaèního schématu ZKOU©KY.

Tyto dva modely ukazují, jak lze vyu¾ít pojmenování pùvodních rolí pøi objektivizaci vztahu (tj. pøi modelování odpovídající vazební entity).

V uvedených pøíkladech jsme pojmenovávali jen roli na stranì "1" kardinality n:1 - na té stranì, kde je daná role jednoznaèná. Pokud to poslou¾í, mù¾eme pojmenovat i druhou roli:

To nám umo¾ní podle potøeby se vyjadøovat o konstrukcích jako napøíklad "podøízené PRVKY daného PRVKU". Pro automatizování takovýchto slovních vyjádøení je mo¾no místo rolí formulovat pøísudkové èásti vìty:

V tomto stylu zapisování do modelu se pou¾ívá zvyk, ¾e vìty se ètou ve smìru hodinových ruèièek okolo vztahu: UÈITEL byl zkou¹ejícím ve ZKOU©CE. ZKOU©KA byla z PØEDMÌTU.

Jak v¹ak snadno zjistíme nìkolika pokusy nad na¹imi pøíklady, vyjádøit pøijatelnì obì role takto jako pøísudkové èásti vìt vede ke kostrbatým formulacím (napøíklad "ZKOU©KA mìla zkou¹ejícího UÈITELE"). Ryzí Barkerova notace to v¹ak vy¾aduje, aby bylo mo¾né automaticky slovnì vyjádøit kardinalitu a povinnost – napøíklad:

V ohebném jazyku jakým je èe¹tina by v¹ak takováto "automatizace" vy¾adovala nìjaké lingvistické dodatky, jak ostatnì dokladují i zde uvedené pøíklady. Nejpøirozenìj¹í vyjádøení

by vy¾adovalo mnohem dùmyslnìj¹í formalizaci pro zaznamenání "rolí" ve vztazích ne¾ je Barkerova, pokud bychom takovéto vìty chtìli generovat skuteènì automaticky.

< Vztahy mezi objekty | Tutoriál informaèní analýzy | Pravidla o struktuøe informací >