Krokodýlovy databáze | DM / Pravidla o struktuře informací

< Role ve vztahu | Tutoriál informační analýzy | Analýza za pomoci příkladů >

1. Že každá skupina má nejvýše jednoho vedoucího, je přirozený řád věcí.
2. Že pro každou výpůjčku musíme mít registrovaného vypůjčitele, je pravidlo, které se má dodržovat při zapisování výpůjček.
3. Že každé vynesení knihy z knihovny má být zaregistrováno, to má zabezpečit zařízení knihovny.
4. Že každý čtenář může mít najednou vypůjčeno nejvýše 40 svazků, je pravidlo, které se má také dodržovat při zapisování výpůjček.

Pravidla 1.,2. a 4. se týkají informací v informačním systému. Informační systém pro každou skupinu eviduje nejvýše jednoho vedoucího, pokud by tomu tak nebylo, považovali bychom údaje za neodpovídající realitě. Pokud by se v informačním systému objevila výpůjčka bez zaregistrovaného vypůjčitele, považovali bychom to za chybu pracovníka, který výpůjčku registroval, a za chybu systému, který to dovolil. Podobně je tomu s pravidlem 4 - do systému by se neměla dostat 41. stávající výpůjčka jakéhokoli čtenáře.

Jak je to s pravidlem 3.? Toto pravidlo nemůže zajistit samotný informační systém, je závislé na provozních opatřeních knihovny. Nicméně se také týká informací – pokud není kniha na svém místě v knihovně, musíme vědět, kde je.

Jak vidíme, pravidla týkající se vlastností informací v informačním systému můžeme rozdělit do tří skupin:

pravidla přirozeného řádu věcí,
pravidla, jejichž dodržování má zajistit informační systém,
a pravidla, jejiž dodržování leží mimo působnost informačního systému.

Z pohledu projektu informačního systému není velký rozdíl mezi první a druhou skupinou pravidel, protože data se do databází nedostávají jako automatický odraz reality, ale prostřednictvím lidí nebo zařízení, a ti se mohou dopouštět chyb. U těchto pravidel jde o to, že některým definovaným chybám má informační systém zabránit.

Ačkoli by se to tak na první pohled mohlo zdát, není ani ta třetí skupina pravidel pro projekt informačního systému nepodstatná. Tato pravidla totiž říkají, jak to je v řádném stavu aplikační oblasti, a poskytují inspiraci pro návrh různých bezpečnostních a kontrolních opatření. Pro pravidlo 3. uvedené na začátku této kapitoly můžeme zřídit brány detekující čipy v exemplářích knih, a podpořit inventury pomocí čtečky čárových kódů nebo čipů a porovnání s daty v databázi. Také může informační systém vydat upozornění, pokud podle logiky věci je nějaké pravidlo z této skupiny porušeno: exemplář knihy evidentně nemůže být najednou na dvou místech. – Informační systém může porovnávat informace nedostupné najednou pro jednotlivého pracovníka. Může zkontrolovat nějaká (další) pravidla, a při jejich porušení může provést určitou akci.

Zaznamenání v konceptuálním modelu

Pro některá z pravidel máme speciální značky používané v grafické podobě modelu, ostatní musíme zaznamenat nějakou jinou formou – například slovním vyjádřením. V takovém případě je potřeba dbát na jednoznačnost a přesnost.

Existují i různé formální jazyky pro vyjádření pravidel, zvážit jejich použití můžeme, pokud je dokument určen technicky orientovaným osobám. Rozhodně nejsou vhodné, pokud má text číst netechnický odborník z aplikační oblasti.

Jak se při analýze zjišťují?

O této otázce pojednává následující kapitola.

< Role ve vztahu | Tutoriál informační analýzy | Analýza za pomoci příkladů >